Za znalosti si koupila kornout fialek

Marie Křivancová chodila do tchořovické školy v době, kdy zem sužovala válka.


Spolužáci Marie Křivancové (na snímku stojí v první řadě vpravo) s řídícím Havlátem (vlevo) Autor: Archiv M. Křivancové

„To víte, bylo to za Hitlera, tak toho radostného moc nebylo," vzpomíná se slzami v očích na svou povinnou školní docházku Marie Křivancová (85) z Tchořovic. Do lavic tehdejší místní školy usedala v letech 1936 až 1941. Na své učitele ale myslí často. „Růžena Vizinová byla moc šikovná. Z našich obrázků, které jsme nakreslili, jednou udělala výstavu. Tu pak viděli lidé v Japonsku, na Novém Zélandu, Indii, Kanadě i jinde," vypráví. „A pan řídící Havlát nás hodně naučil. Na skříni měl krabici plnou mincí a kdo věděl, dostal nějaký ten halíř. Já jsem si pak cestou ze školy koupila kornout fialek," usmívá se.
V roce 1942 přešla Marie Křivancová do Blatné.
O několik let později, v roce 1947, do tchořovické školy nastoupil Karel Krejčí (72). Školu měl rád a dodnes se zabývá její historií. A letopočty sype z rukávů. „Stavba školy začala v roce 1893, ale otevřela se až v roce 1895. Protože bylo vyučování povoleno už na školní rok 1894 až 1895, učilo se v přísavku u rolníka Jana Drnka, čp. 12, který byl v té době starostou obce," říká.
Zpočátku tu byla jedna třída, když dětí přibylo, otevřely se třídy dvě. Jednu dobu se tady učily děti od první do osmé třídy. „Pan řídící Havlát zvládl učit všech osm ročníků," dodává k vyprávění Karla Krejčího Marie Křivancová.
Brány školy se definitivně zavřely v roce 1963. Dnes je v ní obecní úřad a byty.

Článek ve Strakonickém deníku ve formátu pdf.

Autor: Darina Vernerová, Strakonický deník

Publikováno: 11.09.2013

Aktualizováno: 04.04.2019